Albánie

Hlavní město: Tirana

Úřední jazyk: albánština

Používané jazyky: angličtina, italština, ruština
Časový posun: GMT 1
Měna: lek, možno platit USD, EUR

Vízum: bezvízový styk pro pobyt do 90 dnů od prvního vstupu na území Albánie

Cestovní doklad pro občana ČR: platný pas nebo občanský průkaz
Pro cizí státní příslušníky neplatí přihlašovací povinnost, pouze v případě žádosti o dlouhodobý nebo trvalý pobyt se žadatel musí obrátit na ministerstvo veřejného pořádku Albánské republiky.

Zdravotní informace: očkování není povinné

doporučené očkování:

• žlutá zimnice - očkování se provádí podáním 1 dávky vakcíny nejpozději 10 dní před cestou
• břišní tyfus - očkování jednou dávkou vakcíny nejpozději 14 dní před odjezdem

Důležitá tel. čísla:

• rychlá lékařská pomoc: 127
• policie: dopravní 126

Všeobecné info:

Albánie je převážně hornatou zemí.
Klimatické podmínky závisí zejména na nadmořské výšce. Pobřežní nížiny mají téměř středomořské klima se suchými horkými léty, zimy jsou deštivé, mírné. Pro horské oblasti je obecně typické vysoké množství sněhových či dešťových srážek, často s bouřkami.

Turistické destinace:

Tirana –  historie města sahá až do dob neolitu. Centrem města je Skanderbegovo náměstí. Zde se nachází také Edhem Beyova mešita, Národní muzeum a Hodinová věž. K těm nejpozoruhodnějším stavbám v Tiraně patří bezesporu Mauzoleum Envera Hodži, velkolepá budova ve tvaru pyramidy, postavená v roce 1987, která je dnes kongresovým centrem, či hrad Petrela, jeden z nejlépe zachovaných v celé Albánii.

Butrint - byl pro svůj význam zapsán do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO a návštěvníci si zde mohou v poklidu prohlédnout římský amfiteátr, ohromnou byzantskou baziliku či římský chrám s mozaikovou podlahou.

Apollonia - bylo starověké město založené korinťany kolem roku 600 př.n.l. na řece Vjosë. Patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Albánie.

Zajímavosti:

Gestikulace: Cizince obvykle překvapí opačné kývání hlavou: kategorický nesouhlas Albánci vyjadřují vertikálními pohyby hlavy a pro nás matoucím výrazem jo (česky „ne“), zatímco souhlas horizontálním pohybem hlavy se slovem po (česky „ano“). Nejistotu či neznalost odpovědi vyjadřují kýváním hlavy v „ležatých osmičkách“ či sklopením hlavy k zemi bez slovního doprovodu.